čtvrtek 29. března 2018

Medové jidáše

Už druhý rok jsme doma pekli velikonoční jidáše, takže je na čase uložit si recept na blog, ať jdu příští rok najisto :-).

Inspirovala jsem na blogu kucharkaprodceru.cz, jen jsem trochu pozměnila poměry a jednu surovinu. Ze zkušenosti totiž vím, že jiné než poloviční množství droždí skončí zapomenuto v lednici, stejně tak načatá smetana ne vždy najde své uplatnění (včas).




Pokud ještě nemáte svůj osvědčený recept a ještě hledáte...

čtvrtek 22. března 2018

Špaldoto s pečenou červenou řepou, ořechy a grilovaným sýrem halloumi

Dnes jdu s kůží na trh s jídlem, které vznikalo víceméně bez konceptu a tak nějak samo :-). A dopadlo tak dobře, že ho budu drze prezentovat hned po jeho premiéře a vybízet ty z vás, co se nebojí jídel, kde použité suroviny pořád chutnají tak nějak "původně", abyste se mým pokusem inspirovali.



Začalo to jednou zapomenutou řepou...

pátek 10. února 2017

Kváskové bagety

Na internetu mě baví jedna věc - je plný inspirací. Pořád si ukládám nějaké odkazy a příspěvky s nadějí, že je NĚKDY vyzkouším. Máte to taky tak?

Ale zpět k dnešnímu tématu...

Kdyby mi předevčírem někdo řekl, že budeme dnes večeřet kváskové bagety, asi bych si jen významně zaťukala na čelo. Kváskové pečení pro mě do dnešního dne bylo především o chlebu. A nějak jsem ani neplánovala to měnit. Nemám nic zásadního proti droždí, takže u převážně bílého pečiva a toustového chleba jsem k němu s důvěrou sahala a sahat budu.

Ale na FB skupině PečemPecen není o inspiraci nouze, a když jsem viděla úžasné fotky baget Blanky Bojčovské, a zahlédla v příspěvku i recept, bylo rozhodnuto. Recept jsem si vykopírovala, uložila a dokonce vytiskla. V duchu jsem si naplánovala časovou osu, aby bylo dnes co večeřet a včera po obědě se do toho pustila.



Jestli vás taky lákají bagety a jste kamarádi s kváskem, můžete je taky vyzkoušet.

sobota 21. ledna 2017

Skořicovo-ořechový trhací chlebíček

Včera se mi kamarádka zmínila o trhací buchtě, kterou často peče. A divila se, že ji neznám. Poprosila jsem ji tedy o odkaz na recept. No už chápu, proč se divila - protože je FAKT dobrá :-).

Ale pěkně od začátku. Mrkla jsem na recept. A protože bych to nebyla já, kdybych si nejdřív neudělala vlastní průzkum dostupných receptů, tak jsem tak učinila a vznikla moje dnešní prvotina. A protože jsem si recept poupravila, změnila jsem trochu i název - je mi tak nějak bližší. A hlavně se spíše blíží originálu v angličtině, kde téhle lahodě říkají Pull-Apart Bread.



Ať už se ta dobrota jmenuje jakkoli, pokud jste o ní ještě neslyšeli, nebo znáte jen její slanou podobu, zkuste mrknout na můj recept - třeba vás zaujme.

pátek 20. ledna 2017

Prostě lívance (ty z kyselého mléka)

Lívance patří do skupiny jídel z dětství, které se mi ani jako dospělé nezajedly.

Moje mamka je dělala nejčastěji v okamžiku, kdy jí zkyslo mléko. A byly božské. Obalovali jsme je v krupicovém cukru smíchaném s mletou skořicí. K tomu hrnek bílé kávy. Mňam.

Jenže co jsem vylétla z hnízda, lívance se nekonaly. A hlavně - stalo se vám někdy, že by vám krabicové mléko zkyslo? Mně nikdy. Vždycky zhořklo. Brrr. Tak jsem se konečně zdravě naštvala, mléko v tetrapaku prohlásila za nouzovku, a jala se kupovat čerstvé mléko. A ejhle, i na lívance došlo :-).

Recept jsem hledala na internetu - jak jinak. Zkusila jsem hned první, který se mi pozdával. A ono to bylo ONO! Přesně ta chuť, co jsem si pamatovala z dětství. Navíc jsem si k nim tehdy přidala jablečné pyré či přesnídávku, aby to mělo tu správnou šťávu. No co vám mám povídat - dvouapůlleté dítě snědlo na posezení 10 lívanců, a nemělo dost :-).

A protože si pokaždé říkám, že si KONEČNĚ ten recept musím napsat, udělala jsem dnes v procesu přípravy pár fotek a recept vkládám do virtuální kuchařky. Zdroj tentokrát neuvádím, protože jsem recept našla na více webech prakticky identický, takže asi tak. Ten, kdo tenhle geniálně jednoduchý recept vymyslel, už na internet beztak asi nechodí.


Pokud máte rádi lívance a nemáte svůj zaručený recept, zkuste ten můj.